První krok ke změně je… ?

„Aha, tak teď mi došlo, že jsem sama sobě opičí máma.“
„Uvědomila jsem si věci, které jsem dosud neviděla. Teď vím, kam se můžu vydat dále.“
„Už tomu rozumím, já chci změnit práci, ale vlastně pro to nic nedělám.“
průměrná doba čtení:
4 min.
„Aha, tak teď mi došlo, že jsem sama sobě opičí máma.“
„Uvědomila jsem si věci, které jsem dosud neviděla. Teď vím, kam se můžu vydat dále.“
„Už tomu rozumím, já chci změnit práci, ale vlastně pro to nic nedělám.“
průměrná doba čtení:
4 min.
cílová skupina:
Koučink

Tohle jsou okamžiky, které na koučovacích setkáních s klienty miluju. Chvíle ticha, než klient vysloví podobnou větu, a chvíle ticha potom. Okamžik prozření, po kterém obvykle následuje úsměv a úlevný povzdech.  Cvak! A poté proud myšlenek, nápadů, možností, které ze sebe klient chrlí. Někdy to podpoří další otázka… “co ještě?“ a někdy stačí přítomnost kouče a naslouchající ucho.

Když se mě někdo zeptá, proč koučování, tak tohle je má odpověď. Okamžik v průběhu koučovacího rozhovoru, kdy dojde k uvědomění. Je to zásadní moment, který pomáhá nastartovat potřebné změny, nebo dokonce transformaci. Moment, od kterého se začne odehrávat váš nový příběh.

Potřebujeme se zastavit

Aby k tomu mohlo dojít, potřebujeme se zastavit. Často se však stává, že si takové okamžiky zastavení nedopřejeme. Protože prostě nemáme čas. Vždyť ještě musíme stihnout, udělat, vyřídit a, b, c, d… doplňte si sami. A tak raději běžíme rychleji a rychleji, a ještě si plácáme po rameně, jak jsme zaneprázdnění. Do té doby, než nás zastaví životní okolnosti ve formě úrazu, nehody, nebo vážné nemoci.  Sama s tím mám zkušenosti.

Ještě před několika lety jsem si úspěšně pěstovala tuhle masku s názvem Jsem tak zaneprázdněná“,

ačkoliv jsem vnímala, že se v tom vůbec necítím dobře. Jenže jsem se neuměla zastavit. Pokud vás teď napadlo něco o kovářově kobyle, máte pravdu. Zastavilo mně až mé tělo.

Naštěstí se mi z toho začarovaného kruhu podařilo vystoupit a dát vše do pořádku bez následků.

Proč je pro většinu lidí tak těžké se zastavit předtím, než se stane něco špatného? A nemusí to být jenom vážná nemoc. Stačí fakt, že se v životě octneme někde, kde vůbec nechceme být.

Proč raději děláme pořád dokola ty stejné věci a ignorujeme signály, které k nám přichází z okolí nebo z našeho vlastního těla? Třeba ten pocit, že bychom rádi něco ve svém životě změnili. Nebo letmá myšlenka, kterou nám občas proběhne hlavou… co kdyby to bylo jinak? Možná skutečnost, že nevstáváme z postele tak zvesela jako dřív.

Důvody mohou být různé a u každého člověka bude hrát roli něco jiného. Netroufám si zobecňovat. Ale pozoruji, že to často bývá obranný mechanismus před něčím novým, neznámým. Strach se změny, který nás nutí zůstat ve své komfortní zóně, přestože nám v ní není dobře. Možná na důvodech tolik nezáleží. Důležitější je „Co s tím udělám?“

Jak tedy na to?

Tím se dostáváme znovu na začátek, k odpovědi na otázku, co je prvním krokem ke změně. Odpověděli jste si, že tím první krokem je se zastavit a začít si uvědomovat co se děje kolem a hlavně uvnitř mě? Tak to jsme na stejné vlně. A jestli se chcete zastavit z vlastního rozhodnutí ještě předtím, než vás zastaví něco jiného, pak můžete využít setkání s koučem. Můžete se tak připojit k některým mým klientů, kteří se shodují na tom, že

právě koučování jim pomáhá zastavit se
a zamyslet nad svojí životní nebo pracovní situací. Uvědomit si souvislosti, které v rychlém tempu svého každodenního života nejsou schopni vnímat.

Chci vás pozvat na cestu zastavení se, odpojení se od telefonů, emailů, požadavků jiných lidí a dalších rušivých vlivů, a napojení se na sebe. Na cestu uvědomění si návyků či přesvědčení, které vám přestaly sloužit a možností vedoucích k jejich změně. Na cestu, kdy si začnete psát nový, radostnější příběh.

13.03.2021

Sdílejte tuto stránku…

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on email
Email
První krok ke změně je… ?
Autorkou článku je
Zuzana Paveková
Mgr. Zuzana Pavelková

Zuzana působí jako koučka a lektorka osobního rozvoje.

Od roku 2018 na volné noze, kdy po více než 20 letech opustila korporátní prostředí automobilového průmyslu. Absolvovala studium Andragogiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, profesionální výcvik kouče ve společnosti Koučink centrum a soustavně se věnuje rozšiřování znalostí a dovedností na workshopech a kurzech v ČR i zahraničí. Svým klientům pomáhá nacházet vlastní řešení v různých pracovních či osobních situacích a vytvářet si nové návyky a dovednosti, které jim pomáhají využívat naplno svůj potenciál. Kromě vzdělávání má ráda cestování, přírodu a improvizační divadlo.

Se svou kolegyní buduje HR komunitu pro spolupráci personalistů (nejen) na Valašsku, s názvem HR lokálka.